Cesty za tmou - Egypt 2012 - fotíme oblohu v Arabské poušti

Takže po večeři v hotelu vyrážíme do pouště na první vytipované stanoviště. Náš bungalov je prakticky až na konci hotelového komplexu, ale po porušení nějakého toho zákazu přistavujeme vypůjčené auto jen pár metrů od něj. Naloženo je za pár minut a vyjíždíme. Nejdříve zpátky k Hurgadě a u nákupního centra najíždíme na dálnici vedoucí podle pobřeží na jih k Safadě.

Podobně jako při odpolední cestě silniční kontrolní body projíždíme jen s malým zpomalením a šviháme na jih. Petr mne neustále přibrzďuje, evidentně má pocit že cca 100km/h je pro místní dálnici technickým nebo policejním limitem. Po té co nás předjede všechno co má rok výroby po roce 1970 na jeho sýčkování rezignuji a jedu okolo 120. Dálnice je v lepším stavu než naše D1. Jedinou zradou jsou zpomalovací příčné prahy před každou křižovatkou - kruhovým objezdem. Dokonce jsme svědky toho jak plně naložený kamion přejíždí do protisměru "dálnice" jen proto aby se vyhnul úseku se soustavou těchto zpomalovacích zařízení.

Za to, že ignoruji jeho dobře míněné rady stran řízení, Petr mění téma a začíná vytahovat historky o pouštních zmijích co se dokážou z metrové hloubky písku vyhrabat za 2 vteřiny a na jejichž uštknutí neexistuje protijed, o škorpionech a dalších cca 100 smrtelně jedovatých živočišných druzích obývajících Arabskou poušť. Nakonec se shodujeme na tom, že pokud nám hrozí nějaké reálné nebezpečí bude to nejspíše od tvora dvounohého...a tak výprava nepostrádá jistou adrenalinovou příchuť.

Po průjezdu Safagou se začíná rychle stmívat a trochu se bojíme, že netrefíme vytipovanou odbočku do pouště, ale po chvilce nervozity ji nacházíme ve světlech reflektorů. Na stanoviště dorážíme  někdy okolo           půl deváté večer a začínáme rozestavovat techniku.

Sestavu zatěžují kameny kvůli větru

SZ z Východu, od hlavni cesty

Obloha je nejprve celkem zklamáním. Mléčná dráha není prakticky vidět (i když je večer ještě poměrně nízko nad obzorem), při svícení nad hlavou vidíme miliony prachových zrnek unášených větrem. Je to dost podobné jako když se posvítí nad hlavu v mlze, jen místo kapiček vody vidíme v kuželu světla z baterky pouštní prach. Konec konců něco podobného si pamatuji i z Chile, ale tady toho prachu bylo subjektivně mnohem více. Navíc ze severu (kde jsou stožáry VN a kde nám to nevadí) ale i na jihu, kde to vadí hodně, je obloha občas osvícena světly vozů projíždějících po hlavní silnici. Zřejmě hodně starších aut nemá klimatizaci a tak je provoz v noci prakticky stejný ne-li větší než přes den...

Fotíme v poušti.

V první polovině noci zkouším jak daleko na jih mohu na Egyptské obloze dosáhnout a volím kulminující objekty v Kentauru. Původně jsem chtěl zkusit největší kulovou hvězdokupu jižní oblohy, která mi unikla v Chile - Omega Cen, ale ta je pouze pár stupňů nad jižním obzorem utopená v prachu a SZ. Zkouším tedy o pár stupňů výše ležící rádiovou galaxii zajímavého tvaru Centaurus A.

S pomocí GO-TO funkce své cestovní montáže ji rychle nalézám a již cvičné expozice ukazují, že by to mohlo vyjít. Centaura A fotím celou první polovinu noci, dokud se nedostane někam pod 6-8 stupňů (podobně potom i následující noc). Výsledkem je tento pro českého amatérského astrofotografa celkem vzácný snímek:

Centaurus A

Druhým a bohužel posledním objektem mého zájmu je známý a často snímaný komplex reflexních a emisních mlhovin - M20 Trifid s otevřenou hvězdokupou M21. Z této první noci mám pouze sadu několika light snímků (při snímání barvy zazlobila pointace):

M20 Trifid, M21, BW 12x240s

Noční focení proběhlo bez nějakých podstatných příhod. Za zmínku snad stojí jen Petrův objev pro člověka nejnebezpečnějšího tvora severní Afriky. Ve světle baterky proběhl nějaký hmyzák velký asi 5cm. Podle Petra velejedovatý štír, podle mne nějaká kobylka. Než jsme se stihli pohádat co jsme to viděli a posvítit si na to znovu, zalezlo to pod auto a už jsme to neviděli. Až dodatečně jsem se dozvěděl že kvůli kobylkám je v severní africe mnoho hladomorů a že jsme skutečně potkali toho pro člověka objektivně nejvíce nebezpečného tvora. Byť samozřejmě nikoliv na přímý kontakt.

Cesta zpět do hotelu byla klidná a tak jsme unaveni nad ránem zalomili a přišli o snídani...