Tak dnešní díl minisérie se věnuji velmi dobře hodnocenému a pro astrofotografii často používanému objektivu Canon EOS 200mm/2.8 L II.
Pořídil jsem jej z druhé ruky a částečně varován, že nemusí jít o nejlepší kopii s vyrovnanou kvalitou zobrazení v celé ploše. Navíc prodávající byl známý a také astrofotograf amatér, tak mi umožnil otestování objektivu na hvězdách ještě před koupí.
Proti mé předchozí dvoustovce Canon L první verze to byl citelný pokrok, ale bohužel právě pouze ve dvou třetinách full frame pole. S ohledem na vlastnictví vynikající kopie Sigmy 150mm, jsem Canon 200 používal na astrofoto jen zcela vyjímečně. Z dnešního testu se ukzuje, že zřejmě oprávněně.
Citelná je zejména koma v levé části snímku, která je extremní zejména v rohu na plnou díru. Bohužel se přicloněním na F=4 tato aberace nijak výrazně nezredukuje (ve skutečnosti se jedná o pravou stranu snímku, neboť testování Canon 200 bylo děláno již po median flipu a tak jsem jej kvůli srovnatelné kompozici o 180st otočil).
Pořídil jsem jej z druhé ruky a částečně varován, že nemusí jít o nejlepší kopii s vyrovnanou kvalitou zobrazení v celé ploše. Navíc prodávající byl známý a také astrofotograf amatér, tak mi umožnil otestování objektivu na hvězdách ještě před koupí.
Proti mé předchozí dvoustovce Canon L první verze to byl citelný pokrok, ale bohužel právě pouze ve dvou třetinách full frame pole. S ohledem na vlastnictví vynikající kopie Sigmy 150mm, jsem Canon 200 používal na astrofoto jen zcela vyjímečně. Z dnešního testu se ukzuje, že zřejmě oprávněně.
Citelná je zejména koma v levé části snímku, která je extremní zejména v rohu na plnou díru. Bohužel se přicloněním na F=4 tato aberace nijak výrazně nezredukuje (ve skutečnosti se jedná o pravou stranu snímku, neboť testování Canon 200 bylo děláno již po median flipu a tak jsem jej kvůli srovnatelné kompozici o 180st otočil).
Žádné komentáře:
Okomentovat