pátek 29. srpna 2014

Jak se pohybuje kometa a její ohon?

Vždy se měl pocit, že skládat astrofotografie komet podle jádra či spíše nejjasnější části komy, které se proti hvězdnému pozadí celkem rychle pohybují zavání problémem.

Následuje ohon komety jádro, nebo má nějakou vlastní dynamiku? Jak dlouhou expozici nasleduje ohon svou kometu a kdy se již rozmazává vlastním pohybem?

Při snímáni komety C 2014 E2 Jacques v noci z 27. na 28. srpen 2014 se mi zdálo že když složím provních 30 60s expozic (nebo druhých 30) dostávám ostřejší kresbu v ohonu, než když složím obě série, pořízené s menším časovým odstupem (cca 20 minut), dohromady.

Zkusil jsem tedy složit oba snímky přes sebe do animovaného gifu:



A opravdu, zdá se, že stačí již jen několik minut a v ohonu se něco děje...

Zajímavé je, že když se stejné expozice rozdělí do 6 serií na a integrují po 10 tak je pohyb ohonu tak malý a ztracený v šumu, že tento efekt prakticky zaniká:


pátek 1. srpna 2014

Ještě jednou Star Adventurer. Pointovat nebo ne?

Does it make sense to use autoguider on Start Adventurer?

Nedalo mi to ještě jednou potrápit Star Adventurer, tentokrát s kamerou ATIK460ex, která má ještě menší pixel 4,54um.

Pomocí složení 40ti minutových expozic bez registrace do jednoho obrázku jsem si chtěl ověřit zda a jak funguje pointace Lacertou:
Zeiss 135, CCD ATIK460 (1px=4.54um), set of 60s exposures on SA, with and without autoguiding. 10x enlarged
10x zvětšené obrázky, krásně ilustrují chybu ustavení i periodickou chybu montážičky Star Adventurer.
Při ohnisku 135mm, a velikosti pixelu 4,54um je měřítko 1pixel= 7 arcsec.

Periodická chyba pak kmitá odhadem někde v rozmezí 25arsec na obě strany. Chybou ustavení mi pak při pointaci utíkala cca 1 pixel za 2-3 minuty.

Při inspekci jednotlivých snímků jsem eliminoval cca 10% z nepointovaných jako nepoužitelných kvůli rozmazání hvězd. U pointované série byl odpad cca 5%.

Škoda že nespolupracovalo počasí a z nafocených 300 minutových expozic byla velká část nepoužitelná kvůli oblačnosti:


Same object, same lens, different (worse-partially cloudy night) different CCD camera Atik460, 150x60s Ha,
cca 60% resolution, when open in new tab. 

Looking forward for better night...

BTW answer for the initial question of this post is Yes, it make sense if the polar alignment is at least as the one had last night (or better). 

neděle 27. července 2014

Testujeme SkyWatcher Star Adventurer

Kdo mne zná ví že rád a co nejčastěji cestuji za tmou, abych mohl rozšířit svou sbírku astrofotografií a také zážitků při těchto cestách.
Problém je, když má být cesta jen nalehko, ať už kvůli tomu, že se letí letadlem, a nebo když je primární cíl cesty jiný a je třeba šetřit úložným prostorem. K pěším výletům jsem se ještě nedostal, ale kdo ví...

A tak mne nenechalo chladným když se v www.teleskop-austria.at začal obejvovat nový výrobek, který jakoby se přesně trefoval do mého očekávání:

SW Star Adventurer (dále SA)

Original Star Adventurer picture with description

Po zkušenostech s ATM výrobou polárních kolébek a jiných udělátek pro Astrotrac (se kterým jsem úspěšně procestoval Chile v roce 2010) jsem tentokrát pořídil SA za 358 EURv téměř maximální výbavě (tj. včetně polární wedge, a deklinační jednotky s jemným pohybem). Jediné co jsem nepořídil je volitelná tyč s protizávažím, kterou jsem úspěšně nahradil delším vratovým šroubem se závitem M8. Jako základna mi pro něj slouží kvalitní karbonový stativ Gitzo. S fotografickými objektivy hlavním Zeiss135/2 s kamerou QHY9 a pointační Sigmou 150/2,8 a Lacertou na kulové hlavě pak celá sestava vypadá takhle:

My Star Adventurer on Gitzo tripod with two photo lenses and Lacerta Autoguider

Již na první pohled na mne SA udělal lepší dojem než ve stejné cenové kategorii se pohybující "Trackery" které jsem měl možnost vidět (Vixen Polarie, SkyTracker, NanoTracker). Jedná se spíše of RA jednotku montáže třídy EQ4-EQ5, doplněnou o několik chytrých udělátek. Tím je pak porovnatelný spíše s montážemi typy Vixen Photo Guider, Kenko Sky Memo a podobnými. Ale při zachování malé hmotnosti a velikosti.
Oproti mému osvědčenému Astrotracu jsem očekával nižší hmotnost, větší periodickou chybu, ale hlavně provoz bez limitu 2hodin...což je největším limitem AT.
Na první nezávislé webové recenzi je SA dokonce přirovnáván k MACH1, ale to musel být asi dobrej matroš co autor hulil... kupodivu SA byl sezdán horším ;)

Tak pojďme k výsledkům

První noc jsem použil jako fotogrfický objektiv Kowa s reduktorem na 350mm F4. Jako pointer jsem použil Sigmu 150/2.8. Protože je oblíbená kamera Atik460 právě v opravě, použil jsem starší QHY9 s čipem Kodak 8300 a velikostí pixelu 5.4um. 350mm na 5.4 pixel jsem si určil jako maximum se kterým by měl problém i Astrotrac (byť jsem jej v Chile použil i s dalekohledem f=500mm, ale to se jednalo o focení DSLR s bayerovou maskou). Sigmu jsem provizorně uchytil tak že sledovala rovník.

Po pár úvodních pokusech se ukázalo 90s expozice s pointací jako poměrně použitelné. Bez pointace to ovšem nebylo nic moc:

Comparison Unguided and Guided SA expositions on SA with 350mm lens on CCD with 5.4um/pixel

Druhou noc jsem na SA postavil špičkový objektiv Carl Zeiss 135/2 se stejnou kamerou, ale tentokrát jsem pointační Sigmu 150 dal na fotografickou kulovou hlavu, aby mohl pointer mířit do stejné oblasti nebe jako hlavní objektiv.

Tentokrát i nepointované expozice do 120s byly většinově použitelné a odpad byl cca 25-30%. S pointací se pak podařila jedna série snímků 240s kde byl odpad také pod jednu třetinu:

Unguided series of expositions 10, 60, 120 and 240s using Zeiss 135/2 on Star Adventurer

Tyto výsledky mne povzbudily a tak jsem použil Ha Filtr a zkusil objekt který krásně vyplnil (po menším cropu) zorné pole sestavy abych z té noci měl alespoň jeden "plnohodnotný" snímek:

Cygnus Veil nebula in Ha 7nm, Zeiss 135/2 at 2, QHY9 on Star Adventurer 16x120s + 8x240s expositions.
Všechny publikované snímky jsou ve 100 rozlišní snímače (při otevření v novém okně) a všechny snímky byly foceny v souhvězdí Labutě, které nebylo daleko od nadhlavníku. Podmínky byly spíš špatné (obcházela nás z jihozápadu na severozápad bouřka a několik pásů vysoké oblačnosti.

Celkově hodnotím SA velmi vysoko a zřejmě nahradí Astrotrac při výletech na lehko...




pondělí 5. května 2014

Testujeme Carl Zeiss 135mm F2 na astrofoto

Tak zase po delší době jeden malý příspěvek pro hledače dobré astrofotooptiky.

Nadšen vratkou z daně z příjmu za minulý rok a recenzemi klasických fotografů jsem pořídil nový objektiv za účelem astrofoto: Carl Zeiss 135/2 CA.

Již první snímek upravenou full frame DSLR C5DmkII na "plnou díru" IMHO nevypadá vůbec špatně:


Jako obvykle při otevření v novém okně jsou výřezy ve 100% rozlišení.