pondělí 8. srpna 2011

Deja Vu, skleróza a tma

Jdu si takhle po ulici velkoměsta a prohlížím si výlohu velkého knihkupectví, když v tom mne osloví na ulici neznámý starší pán lehce výstředního zjevu. Takový vysloužilý hippie okolo 65 let.
A hned jestli si na něj vzpomínám, že je to už sice dávno, že měl plnovous a o dvacet kilo více, ale že si musím vzpomenout. Dal jsem tomu pár chvil vypomínání, ale nakonec, přestože mi jaksi povědomý byl, jsem kapituloval. Některé jeho rádoby nápovědy byly spíše zavádějící: nikdy jsem babičku v nemocnici nenavštěvoval a také mi hádal věk dost mimo... a protože konkrétně víc neprozradil, tak jsme se rozešli bez rozuzlení.

Nevím zda mám díry v paměti já, či on, nebo zda není toto představení součástí jeho pouliční obživy a zda jsme neskončili naši rozpravu jen těsně před okamžíkem, kdy by mne "ze staré známosti" nepožádal o nějaké peníze...



Žádné komentáře:

Okomentovat