Tak jak vycházelo z předešlých experimentů, na okrajích objektivu je nějaká neviditelná příčina deformace difrakčního obrazce. Kolega Ondra z Astro-forum.cz demonstroval podobný problém u svého dalekohledu Borg ED 101 s tím, že příčinou v jeho případě jsou to čtyři šrouby držící kolimaci objektivu, které pravděpodobně tlačí na optickou plochu a tím ji zřejmě ve svém okolí deformují.
Po shlédnutí jeho srovnatelných obrázků jsem téměř přesvědčen, že se jedná o stejný problém také u mého FLT132. Jako dočasné řešení (jaká je jednotka dočasnosti v současné době?) než se najde ochotný profík s autokolimátorem a optickou dílnou, který by si troufnul na seřízení mého objektivu (za úplatu :-) nezbývá než se pokusit objektiv malinko přiclonit:
Již podle prvních testů výše (zase Betelgeuze rozostřena za ohniskem na kameře QHY9) se mému laickému oku zdá, že by to mohla býti cesta schůdná...
Nějaké lehké zvlnění tam pořád je, ale zdá se mi to optimální rozměr s ohledem na zachování co největšího průměru objektivu.
Po shlédnutí jeho srovnatelných obrázků jsem téměř přesvědčen, že se jedná o stejný problém také u mého FLT132. Jako dočasné řešení (jaká je jednotka dočasnosti v současné době?) než se najde ochotný profík s autokolimátorem a optickou dílnou, který by si troufnul na seřízení mého objektivu (za úplatu :-) nezbývá než se pokusit objektiv malinko přiclonit:
 |
| FLT 132 and effect of the aperture reduction |
Tak jsem ještě stihnul testnout novou preciznější clonku (vysoustruženou z plechu) o vnitřním pruměru 125mm:
Nějaké lehké zvlnění tam pořád je, ale zdá se mi to optimální rozměr s ohledem na zachování co největšího průměru objektivu.
Žádné komentáře:
Okomentovat