Cesty za tmou - Egypt 2012 - Cestujeme vypůjčeným autem

V úterý po snídani odcházím na recepci ve smluvený čas převzít vozidlo - Kia Cerato - dohozené místním arabským delegátem Čedoku. Pokud jsem to pochopil správně, jedná se o nějaký rodinný podnik, možná dokonce i legální. Ofotí si můj mezinárodní řidičák a pas a můžeme jít k autu. Tam dokonce podepisujeme nějakou smlouvu. Při mé zmínce o tom, zda do smlouvy nezapsat také stav paliva se delegát jen pousměje později při placení u první pumpy pochopím proč (cena za litr v přepočtu mezi 5 a 6 korunami).

Vyrážím na cestu

Ještě jsem slíbil, že delegáta odvezu od hotelu zpět do města. Cestu pod dozorem místního člověka tak využívám jako řidičský rychlokurz pohybu po arabském městě. Pokud si odmyslíme neustálé používání klaksonu a absolutní svobodu v používání jízdních pruhů, není to zase tak moc odlišné od pojíždění Prahou. Dalším překvapením je nadužívání různých forem zpomalovacích prahů na hlavních tazích a třeba i na dálnicích před křižovatkami či bezpečnostními kontrolními body. V rámci města nás nikdo nezastavuje a tak cesta ubíhá celkem v pohodě. Parkovaní v centru Hurgady je také celkem bez problému. Kam se kdo postaví, tam parkuje. Jednou se mi podařilo zaparkovat podélně do řady a až dodatečně jsem zjistil, že stojím před autobusovou zastávkou. Když jsem se vrátil k autu před ním postávali a pokuřovali asi 4 dopravní policisté. S obavami jsem se ke svému autu přiblížil ale oni mi ještě ochotně ukazovali při vyparkovávání z řady...

Cestou zpátky do hotelu se zastavuji v místní podobě hypermarketu doplnit zásoby vody a jídla, přeci jen se chystáme v noci vyrazit do neznámé pouště. Ceny mají srovnatelné s našimi, lokální produkty relativně levnější, dovezené relativně dražší obecně cca poloviční oproti hotelové prodejně. Co hledám marně je ovšem pivo. V Egyptě panuje prohibice (alespoň mimo mezinárodní hotely) a tak je možno nalézt jen pár značek piva bez alkoholu...

Po obědě nasedáme oba s Petrem a vyrážíme na cestu. Cílem je ověřit si místo našeho nočního pozorování, které máme vyhlédnuté za pomoci internetového průzkumu online map cca 80km od našeho hotelu. Nejdříve jedeme cca 40km podél pobřeží na jih do přístavu Safaga, který objíždíme po obchvatu, míjíme obrovský areál kasáren a odbočujeme na západ do hor. Cestou míjíme dva kontrolní body policie, jeden hned za výjezdem z Hurgady, druhý po opuštění Safagy. Ozbrojení policisté nás spolu s ostatními auty nechávají bez problému projet dále. Stačí se na ně usmát a lehce pokynout rukou. Zdá se že řidiče evropského vzhledu nepotkávají často a tak jsme pro ně zřejmě rozptýlením nudy dlouhé úmorné služby.

Hory při pobřeží Rudého moře mezi Hurgadou a Safagou

Za Safagou pomalu stoupáme údolím nahoru. Zajímavostí jsou podél cesty umístěné BTS věže a pod každou z nich slepený přístřešek beduínské rodiny. Dělá to dojem, že si místní mobilní operátoři platí tyto beduíny na obsluhu či ostrahu svých věží.

Jinou zajímavostí jsou některá vozidla, která potkáváme.
Velké a těžké náklaďáky různého typu a průměrného stáří okolo 30 let. Pár modernějších osobáků většinou korejských značek (jako naše Kia) pro africké trhy zřejmě ošizených o vymoženosti typu ABS a Airbagů... Ale jádro provozu tvoří velké staré kombíky značky Peugeot (tvar tak ze 70 let minulého století) v úpravě pro 8 až 12 cestujících a podobně velké a staré pickupy převážně značky Chevrolet. Je úžasné sledovat co na takový pickup dokáží Egypťané naložit. Rekordmana předjíždíme asi 10 km za Safagou. Nejenže má na korbičce obrovskou hromadu nákladu do výšky snad 4metrů, ale na vrcholu této pyramidy sedí chlap!

Internetový plán cesty s vyznačením vhodných míst pro pozorování.

Internetový průzkum se vyplatil a po cca 35 km od pobřeží vyjíždíme na náhorní plošinu ve výšce cca 650m n. m. a poblíž křižovatky s motorestem začínáme vyhlížet vhodné stanoviště pro naše noční radovánky. Protože jsme vystrašení Evropani, tak se bojíme zajet někam dále po neznačených a nezpevněných cestách do pouště, přestože jsme v dosahu mobilní sítě a internetového připojení. Zejména Petr má nastudovánu všechnu nebezpečnou pouštní faunu (asi 100 druhů smrtelně jedovatých hadů a škorpiónů) a tak sebe i mne neustále straší všemožnými černými scénáři. Navíc se obaváme potenciálních problému s autem a tak se držíme pokud možno v dosahu hlavní silnice.
Nacházíme postupně dvě vhodná místa s nerušeným výhledem na jižní obzor, která obě využijeme v příštích dvou nocích.

Stanoviště A, Kia a já

Stanoviště B, Kia a Petr

Cestou zpátky do hotelu se ještě zastavujeme v Safaze a necháme si na policejním kontrolním stanovišti poradit kde by se dalo ve městě natankovat benzin. Pumpa je hned o pár desítek metrů dále při cestě do Hurgady :-). Za polovinu nádrže necháváme u pumpy v přepočtu cca 120 korun a uháníme stihnout večeři a rychle se sbalit na noční výpravu.

Kdo by chtěl v Evropě platit 5kč za litr benzinu (natural 92; 90tka a nafta jsou ještě podstatně levnější)?